Když Halla se svou majitelkou a trenérkou Katjou, autorkou tohoto článkuke mně domů dorazila Halla (Without Ear Sirius z Molu Es) jako osmitýdenní štěně, pracovní výcvik a skládání zkoušek jsem s ní vůbec v plánu neměla. Chtěla jsem z ní mít spolehlivého, vychovaného člena rodiny, který nemá problém s mými dětmi a jejich kamarády, a kterou mohu vzít bez problémů všude mezi lidi. Za cíl jsem si stanovila, že Halla bude ovladatelná natolik, že mě bude moci na volno doprovázet při vyjížďkách a na procházkách v lesích. Jako první jsem se soutředila na vybudování očního kontaktu a na přivolání za každé situace. Také jsem ji naučila, že krmení a pamlsky si musí odpracovat. Tyto základy byly nepostradatelné od začátku našeho každodenního soužití a snadné navázání očního kontaktu se mi s Hallou už mnohokrát osvědčilo. Ať už se kolem nás semele cokoliv, Halla se mi vždy nejdřív podívá do očí, jako by říkala: “Tak copak s tím uděláme?” Jídlo je pro Hallu ta nejvyšší odměna, a jen díky tomu se mi ji podařilo tak dalece vycvičit, protože postrádá loveckým instinktem nabuzený zájem o hračky, natož aby si ráda hrála.

Sportovněji založení majitelé v převážné většině nádherného plemene Československých vlčáků se sešli se svými miláčky v 11 hodin u tzv. "Šutru", ostatní se přidali ve 12 hodin u hospůdky v Rovném. Přestože jsme se nemohli dočkat, přijíždíme poslední. Početná výprava (odhadem 25 lidí a tentýž počet psů) "Vlčí stopa" už míří směrem k úpatí bájné hory. Plni nadšení a sil je doháníme.

Hora Říp před námi vystupuje jako sopouch vypreparovaný z České křídové tabule. Jeho silný magnetismus jako by návštěvníky přitahoval.

Po kilometru rychlé chůze se zadýchaně proplétám mezi vodítky a pejsky spěchajícími k vrcholu. Původně jsem si mylně pod slovem výstup představovala pozvolné, pomalé stoupání, ale vlčáci se zřejmě rozhodli závodit, kdo bude první na vrcholu. Moje plíce začínají pomalu ale jistě protestovat, čtyřnozí miláčci jsou ve svém živlu, užívají si, a já rvu manželovi vodítko z ruky a nechám se táhnout.

V tradičně hojném počtu jsme 14.12.2013 opět vyrazili s našimi vlčáky do brněnských vánočních ulic. Konal se totiž již čtvrtý ročník - troufám si říct, že oblíbené - Předvánoční socializační procházky Brnem.

Brno má čtyři krásná náměstí, na kterých každoročně bývají vánoční trhy. Tato náměstí byla tedy naším cílem. Celá tato akce je cílená pro naše přátele, chovatele, majitele a příznivce československého vlčáka, jako takové poslední setkání v roce. Je zaměřena nejen na socializaci našich psů, ale hlavně na propagaci plemene a jeho reklamu. V tomto čase jsou ulice města Brna plné lidí a je třeba neustále dělat zviditelňovat naše české národní plemeno.