Články

Degenerativní myelopatie – základní fakta, testování ČSV v ČR

Kategorie: Zdraví Aktualizováno 8. 7. 2014 14:46 Zveřejněno 15. prosinec 2010
Napsal Ing. Daniela Čílová Zobrazeno: 19450

Degenerativní myelopatie (DM) je v současnosti jednou z nejdiskutovanějších geneticky podmíněných chorob u československého vlčáka (ČSV). Původně byla DM považována za chorobu specifickou pouze pro německé ovčáky, ale později se ukázalo, že jsou postižena i další plemena jako velškorgi pembroke, boxer, rhodéský ridgeback, chesapeake bay retrívr, Saarloosův vlčák a bohužel i československý vlčák.

DM je progresivní neurodegenerativní onemocnění míchy. Rané stádium choroby se projevuje ubýváním bílé hmoty míšní, především v hrudní oblasti páteře. Dochází tak k postupnému narušování systému “drah” vedoucích signály z mozku do cílového místa a tedy ke zhoršené schopnosti ovládat zadní, a v pozdějším stádiu nemoci, i přední končetiny. Klinickým projevem u zvířat postižených tímto onemocněním je charakteristický styl chůze, který se projevuje ztrátou koordinace a rovnováhy. Mezi další projevy patří inkontinence a postupné ochrnutí dýchacích svalů. Všechny změny provázející degenerativní myelopathii jsou nevratné a zhoršující se ve svém projevu. První příznaky nemoci lze pozorovat přibližně ve věku osmi let a celý proces může trvat až  tři roky, v případě, že majitel dříve nesvolí k euthanázii zvířete. DM je bohužel v současnosti neléčitelná choroba, vždy končí smrtí zvířete.

Odkaz na video s postiženým jedincem DM plemene ČSV (shlédnutí nedoporučujeme citlivějším povahám)
Tentýž jedinec ČSV - po 4 měsících

Na základě rozsáhlé genetické analýzy srovnávající zdravé a nemocné psy několika plemen se v roce 2009 podařilo americkému týmu vědců identifikovat pravděpodobnou příčinu tohoto onemocnění. Důvodem je bodová mutace v genu označovaném jako SOD1. Každý jedinec má ve svých buňkách dvě kopie tohoto genu a DM se klinicky projeví pouze v případě, že jsou obě kopie genu poškozené (mluvíme o recesivním typu onemocnění). U jedinců s jednou poškozenou (tzv. mutovanou) a jednou “normální” kopií genu nebo s oběma “normálními” kopiemi ke vzniku onemocnění nedojde. Přestože je DM silně determinována geneticky, podobně jako u dysplazie kyčelních kloubů (DKK), důležitou roli mohou hrát i podmínky vnějšího prostředí. Mezi významné faktory patří hmotnost psa, pracovní či sportovní zátěž, ustájení a celkový zdravotní stav zvířete. Z tohoto důvodu nelze s absolutní jistotou prohlásit, u zvířat s oběmi poškozenými kopiemi genu SOD1, které zvíře bude zdravé a které nemocné, ani na základě genetických analýz. Nicméně u takovýchto jedinců je pravděpodobnost propuknutí choroby velmi vysoká.

Výsledky testů se dají použít jako užitečná informace při sestavování chovných párů a tedy řízené plemenitbě. Vzhledem k tomu, že k projevu nemoci dochází často až na samém konci produktivního věku zvířete, je velice důležité psy testovat dříve, než budou do plemenitby zařazeni. V současné době se u ČSV selektuje na DKK a je sledována DLK (dysplazie loketního kloubu), které nejsou zdaleka tak vážnými onemocněními jako DM. Na DKK ani DLK se ve většině případů neumírá. Testace na DM zatím není povinná, ale v zájmu chovatelů by mělo být uskutečnění pouze takových spojení, kdy je alespoň jeden z rodičů testovaný a prostý zmutovaného genu. Jiná obrana proti této nemoci neexistuje. Podle odhadů a dosavadních výsledků u testovaných zvířat se můžeme domnívat, že v populaci ČSV bude přibližně 50 – 60 % psů zdravých, 40 % přenašečů a (možná) 5 - 10 % psů nemocných, uvažováno v celosvětovém měřítku. Je třeba si uvědomit, že stejně jako pes prostý zmutovaného genu, tak i pes, nesoucí jednu vadnou kopii genu (přenašeč) během svého života neonemocní. Z toho důvodu není v žádném případě nutné, a ani žádoucí, vyřazovat z chovu zvířata – přenašeče. Chovatelská základna plemene je příliš malá na takto razantní zásah. Během několika let bychom se vzhledem k drastickému snížení velikosti genofondu plemene mohli dočkat dalších, možná ještě závažnějších dědičných onemocnění. Reprodukce musí nadále pokračovat na zvířatech zdravých i přenašečích.

Je třeba si uvědomit, že DM není chrobou novou, která se v plemeni provevuje v průběhu několika posledních let, ba naopak, DM v plemeni vždy existovala, jen jsme neměli k dispozici vhodné nástroje, kterými ji prokázat. Často byly její projevy zaměňovány s projevy DKK.

Katedra genetiky a šlechtění České zemědělské univerzity v Praze zahájila výzkumnou práci na téma Degenerativní myeolopatie u československého vlčáka. V průběhu příštího roku bychom rádi odebrali vzorky DNA od co možná největšího počtu psů a fen. Přesný termín odběrů bude projednán se zástupci Klubu chovatelů ČSV v České republice a bude včas zveřejněn prostřednictvím Zpravodaje, Klubových stránek, případně Wolfdogu. Jako vhodné se jeví velké klubové akce, na kterých se sejde značný počet psů.

Ideálním materiálem pro izolaci DNA je bezesporu vzorek krve. Odběr krve na akcích pořádaných v terénu, jako jsou svody, bonitace, setkání a výstavy, je poměrně komplikovanou záležitostí. Jak z hlediska stresu zvířat, tak z hlediska nutné přítomnosti veterináře a s tím spojené stránky finanční. Z toho důvodu jsme se rozhodli pro odběry z bukálních sliznic. Tako metoda je pro naše podmínky ideální a věřím, že se nám takto povede odebrat nepoměrně větší množství psů než by tomu bylo při odběrech krve. Jde v podstatě pouze o nabrání buněk z ústní dutiny psa na sterilní kartáček. Identita zvířat bude ověřena čtečkou a jakýmkoli dokumentem dokládajícím původ psa, tzn. Průkaz původu, Europas atd. Odběry nemusí být omezeny pouze na populaci ČSV z Čech, pokud bude zájem, je možné do výzkumného projektu zařadit i psy zahraniční.

Prosím majitele a chovatele o spolupráci. Čím větší počet zvířat se nám podaří odebrat, tím menší bude do budoucna riziko kombinace nevhodných rodičovských párů. Byli bychom rádi, kdyby naše snažení nezůstalo pouze u teoretické úrovně výzkumu, ale bylo uvedeno i v chovatelskou praxi. Výsledky testování nebudou veřejné ani veřejně dostupné, budou sloužit pro ozdravná opatření v chovu a budou k dispozici jen CHK a majiteli daného zvířete.

Dodatek vysvětlující přenášení jednotlivých kombinací variant genu SOD1 do dalších generací

V textu (viz. výše) je uvedeno, že nemoc je způsobena bodovou mutací v genu SOD1 a k propuknutí nemoci je zapotřebí aby se v daném organizmu sešly dvě mutované kopie genu SOD1. Bodová mutace znamená, že došlo k záměně jednoho písmene genetického kódu za jiné. V tomto případě G (“normální” kopie genu) za A (poškozená kopie genu). Tato písmena se tedy používají jako zkratka pro daný typ kopie genu SOD1. Každý jedinec nese ve všech svých buňkách dvě kopie genu SOD1 s vyjímkou buněk pohlavních (ať už spermie nebo vajíčkek), které mají od každého genu pouze jednu kopii. Každý jedinec, po splynutí pohlavních buněk, tedy získal jednu kopii genu od otce a druhou kopii od matky, proto konkrétní pravděpodobnosti kombinací genu SOD1 závisejí na tom, jaké varianty genů měli oba rodiče. Jedinci se dvěmi “normálními” kopiemi genu SOD1 tj. G/G vytvářejí pouze spermie či vajíčka s touto kopií genu (G), ale u jedince který má jednu “normální” kopii a jednu poškozenou (tj. G/A) se vytvářejí spermie či vajíčka, z nichž část nese “normální” kopii genu (G) a část nese poškozenou kopii genu (A). Pro úplnost, jestliže se u daného jedince nachází dvě poškozené kopie genu (tj. A/A) tak jsou vajíčka či spermie nositelé pouze poškozené kopie genu (A).V genotypu našich zvířat se může gen projevit ve třech následujících kombinacích:

G/G – (dominantní homozygot) zvíře je prosté zmutovaného genu a je zdravé

G/A – (heterozygot) zvíře nese jednu alelu genu zdravou a druhou zmutovanou, zvíře je klinicky zdravé, avšak může mutovanou variantnu genu dále přenášet na svoje potomky

A/A – (recesivní homozygot) zvíře nese obě alely (varianty) zmutovaného genu, v průběhu života je vysoká pravdědopodnost onemocnění

Souhrn pro chovatelskou praxi:

Oba rodiče jsou zdraví  (G/G), pak všechna štěňátka budou zdravá (G/G)

Je-li jeden z rodičů přenašeč (G/A) a druhý zdravý (G/G), pak zhruba 50% štěňat bude zdravých (G/G) a 50% bude přenašečů (G/A).

Pokud jsou oba rodiče přenašeči (G/A), pak zhruba 25% jejich potomků bude zdravých (G/G), 50% budou přenašeči (G/A) a 25% bude nemocných (A/A).

Pokud je jeden z rodičů je zdravý (G/G) a jeden z rodičů nemocný (A/A), pak všechna štěňátka budou přenašeči (G/A).

Je-li jeden z rodičů je přenašeč (G/A) a jeden je nemocný (A/A), pak zhruba 50% štěňat budou přenašeči (G/A) a 50% bude nemocných (A/A).

Pokud budou oba rodiče nemocní (A/A), pak všechna štěňátka budou nemocná (A/A).

Pes (G/G) je zdravý a nikdy se u něj neprojeví DM. Jeho potomci nikdy nebudou postiženi, ať už vzniknou ze spojení s partnerem (G/G), (G/A) nebo (A/A). Využití jedinců (A/A) v chovu ale není žádoucí – viz. níže.

Pes (G/A) je přenašeč a DM se u něj také neprojeví. V rodičovském páru ale nesmí dojít ke kombinaci dvou rodičů přenašečů (G/A), protože v takovém případě bude určité procento štěňat postižených. Vždy je třeba doržovat pravidlo kombinace přenašeč x zdravý rodič nebo zdravý x zdravý.

Pes (A/A) je postižený a neměl by být k plemenitbě používán. Jeho potomci vždy rozšíří minimálně řady přenašečů (v kombinaci se zvířetem G/G), nebo zvířat z určitého procenta postižených - v kombinaci s druhým rodičem (G/A), či zvířat 100% nemocných v kombinaci s rodičem (A/A).

1) Příklad výpočtu:

otec:     G/G      tj. 100% (= 1) spermií nese “normální” variantu genu

matka: A/G      tj. 50% (= ½) vajíček nese “normální” variantu genu a 50% (= ½) nese poškozenou (mutovanou) variantu genu

potomci: 50% G/G (½ * 1) a 50% A/G (½ * 1) tj. polovina úplně zdravých a polovina přenašečů (ale zdravých)

2) Příklad výpočtu:

otec: A/G tj. 50% (= ½) spermií nese “normální” variantu genu a 50% (= ½) nese poškozenou (mutovanou) variantu genu

matka: A/G tj. 50% (= ½) vajíček nese “normální” variantu genu a 50% (= ½) nese poškozenou (mutovanou) variantu genu

potomci: 25% G/G (½ * ½), 50% A/G (½ * ½ + ½ * ½) a 25% A/A (½ * ½) tj. čtvrtina úplně zdravých, polovina přenašečů (ale zdravých) a čtvrtina potenciálně nemocných

grafické vysvětlení:

otec/matka

A

G

A

AA

AG

G

GA

GG

 

Za kolektiv Katedry genetiky a šlechtění České zemedělské univerzity v Praze
Ing. Daniela Čílová

 

Dovětek Výboru KCHČSV

Výbor KCHČSV děkuje Ing. Daniele Čílové a ČZU za možnost testování DM u ČSV v rámci výzkumné práce. Apelujeme na majitele ČSV, aby této možnosti v co největší míře využili – odůvodnění proč tak učinit popsala podrobně a výstižně Ing. Daniela Čílová ve svém textu. Odběry budou v roce 2011 prováděny na všech svodech a bonitacích, v rámci klubové a speciální výstavy a případně i na dalších akcích pořádaných KCHČSV, které budou předem oznámeny na klubových www stránkách a příp. i v tištěném Zpravodaji (limitováno rozhodnutím o pořádání akce a uzávěrkou tištěného Zpravodaje).

Za výbor KCHČSV
Ing. Karel Skoupý

Z galerie